Jdi na obsah Jdi na menu
 


Proč štěňátko s PP

22. 11. 2015
  K čemu slouží rodokmen
 
     K čemu slouží rodokmen? Zde bych ráda uvedla, jak je to vlastně        
  s rodokmenem, zkráceně PP (průkaz původu).       
  Rodokmen neznamená vůbec chodit na výstavy, ale spíš jistou dávku  
  zodpovědnosti a snahy majitele a chovatele feny/psa o zachování
  standardu plemene a chov jako takový.
  PP znamená, že jsou známí předci daného jedince, dá se zjistit jeho věk,               úspěchy,eventuálně nemoci, na které trpí/trpěl. Chovní jedinci jsou
 opravdoví představitelé plemene, kteří prošli tzv. bonitací, kde se hodnotí           
 (podobně jako na výstavě) jeho přednosti a další, zda pes či fena            
 odpovídá standardu, jakého je charakteru.
   Samozřejmě PP nezaručí zdraví jedince, ale to není jisté u psa  bez PP      
   už vůbec. Pokud pes má hrubé nedostatky nebo vady, do chovu není vpuštěn.
   Jsou to vady,  které by se mohly přenášet dál na generace, což je  
   nežádoucí,nikdo by určitě  nechtěl mít psa s křivými nebo vypadanými zuby,
   nebo aby kulhal či byl psychicky nevyrovnaný.
Takže je podstatné si na začátku stanovit, jaké mám plány s pejskem, zda chci 
 jen parťáka na výlety či podobné aktivity, k čemuž je aplík předurčen,
 jelikož svou rodinu bezmezně miluje anebo mě plemeno nadchlo a budu chtít
 v budoucnu také přispět do chovu?
   Potom navrhuji zakoupit psa/fenu standardního a absolvovat těch několik
   málo investic, které jsou k uchovnění potřeba, jak jsem již psala výše
   a ještě rozeberu níže. Ale i bez těchto ambicí není na škodu mít pejska či   
   fenku pěkného vzhledu, předpokladu zdraví a dobrého charakteru. Je tu také   
   možnost koupit si pejska nestandardního,pokud nemáme chovatelské ambice. 
   Rozhodně se vyplatí zakoupit si pejska či fenečku s nějakou vadou exterieru 
   jako může být přebytek bílé barvy nebo jinou, např. zálomek ocásku.
     V každém případě obdržíte PP, tedy znáte a víte vše, jak bylo uvedeno výše.
   Dále si musíme stanovit čas, který jsme ochotni pejskovi věnovat, kde bude 
  pejsek bydlet, tzn., kde bude jeho místečko, kde bude mít soukromí a dostatek 
  klidu k odpočinku. Kdo se o něj bude převážně starat, krmit ho a vychovávat či
  cvičit. Appenzell není rozhodně pes, kterého můžete připoutat k boudě nebo
  zavřít na celé dny do kotce. Potřebuje blízký kontakt se svou rodinou, což ale
  neznamená,že neumí být sám na zahradě nebo v místnosti pro to určené
  např. po dobu, kdy jste v práci nebo děti ve škole apod..
  Appenzellský salašnický pes je aktivní pes. Není to ale "pérák", který bude 
  vyžadovat neustále nějakou akci. Bude rád i za občasné lenošení s páníčky 
  nebo  skromnou hru či relaxaci na zahradě nebo u vody. Běh u kola, házení
  frisbee disku nebo jen tak trénování agility (i bez závodních ambicí) bude také 
  jeho oblíbenou aktivitou. Applíci mají rádi vodu, i když mnozí dělají zprvu drahoty,
  než si to přiznají a najdou v plavání opravdu oblibu☺.

   Jednoduše s vámi bude applík rád dělat jakákoukoliv nejen sportovní činnost,
   která  vás bude společně bavit.
  V každém případě je velmi důležité psa/fenu socializovat, podstatnou část 
  dobrých návyků by měl mít pejsek už od chovatele, nový majitel by měl v 
  socializaci určitě pokračovat, minimálně následující rok až dva v závislosti na 
  temperamentu jedince. Čím více času strávíte v jeho mládí na správné 
  socializaci a navykání psa na různé podněty či výcviku a výchově, tím
  pohodovější budete mít následující roky! Je velmi důležité si uvědomit, že
  appenzell je velmi temperamentní plemeno a jeho dobré zvládnutí je předpoklad
  skvělého soužití bez komplikací.
 
Z    Za co platíte při koupi štěněte s PP?
    Chovatel, od kterého si vybíráte štěně, vynaložil nemalou energii, čas a
   v neposlední řadě peníze k tomu, aby vzniklo vámi vybrané štěňátko.
   Sám si před lety pořídil štěně-fenu, se kterou absolvoval min. dvě výstavy, na
   kterých svou fenu předvedl, min. jedna z nich byla klubová výstava.
  Fenu vyšetřil na DKK a DLK (dysplazie kyčelního a loketního kloubu) a založil 
  chovatelskou stanici CHS ( toto není nutné, je možné chovat na jinou 
  chovatelskou  stanici, většinou se tak stává v rodné CHS).
    Dal si práci najít vhodného a co nejméně příbuzného psa na krytí a 
    následně platil za krytí samotné (mnohdy i cestu do zahraničí a s tím spojené 
    náklady, většinou se i pro jistotu překrývá), před krytím provedl vyšetření feny na 
    progesteron při hárání (pro určení vhodné doby na krytí), následně za kontroly 
    u veterináře, zda probíhá březost v pořádku a případné výdaje okolo porodu.
   Někdy se mohou při porodu přihodit komplikace, jako je nutnost císařského řezu.
   V období odchovu štěňat, které se počítá od narození, vynaloží chovatel nemalé 
   částky za krmivo pro štěňata a kojící fenu, kontrolu veterinářem, odčervení 
   štěňat,očkování, v dnešní době i čipování, registry, očkovací průkazy, průkazy 
   původu, kontrolu vrhu poradcem chovu.

 

       Majitel chovného tedy krycího psa je ušetřen mnoha výdajů oproti majiteli 
    chovné   feny. Ovšem i přesto, aby se mohl pes stát plnohodnotným
    plemeníkem je potřeba, aby absolvoval dvě povinné výstavy, nechal psa vyšetřit 
    na DKK, DLK a prošel bonitací a následnou přeregistrací. Samozřejmě za 
    předpokladu, že pes odpovídá standardu a je vhodným jedincem pro chov.
   Odchov štěňat není jen mazlení se s krásnými voňavými štěňaty, ale velká 
   zodpovědnost a zdolání různých starostí ve snaze zajistit jim výborné podmínky 
   pro růst a dobrý start pro jeho dlouhý a spokojený život.
 
                                                              heart